Klaus

„Proč to děláš?“ Zírám na něj, jak si to štráduje sem a tam. Stále se mi trochu motala hlava, ale bylo to jako když jsem byl malý a rodiče mě svazovali. Byl jsem jen o trochu slabší. To je v pořádku, nic, co bych nezvládl.

„Ty se vždycky tolik ptáš?“ Zavrčí. Neustále kontroluje okno staré chaty, jako by čekal, že nás někdo sleduje. Nikdo nevěděl, že jsem odešel, i když by bylo jen otázkou ča