Její šedé oči se rozšíří, když ji zvedne na nohy a Damien stáhne ruku. „Teď?“ zašeptá.

„Ano,“ odpoví Neah.

Vedeme Samaru sevřenou mezi Damienem a mnou, stoupáme po schodech a vracíme se do noci. Nesnaží se utéct ani nám odporovat. Ale v momentě, kdy vstoupí na trávu, hltá kyslík, jako by to byla její poslední šance.

Damien se se zájmem dívá na Samaru, zatímco jí Neah vysvětluje, co se má stát.

„Co