Braxe

„Hej, ty!“ Žena s vlasy tmavšími než noc ke mně přibíhá. Zastavím se a povzdechnu si. Měl jsem večeřet s Maddie.

„Ano?“ Byla to ta tulačka, co se vrátila s ostatními. Plná tolika lží.

„Můžeš mi pomoct?“

„To záleží.“ Zamumlám.

„Na čem?“ Zvedne ke mně obočí.

„Co chceš?“

„Můžeš mi pomoct odsud vypadnout?“ Prosí.

„Ano.“

Chvíli na mě zírá. „Pomůžeš mi odsud vypadnout?“

„Ne.“

Je mým odmítnutím zas