Dane

Zvednu obočí na svou družku. Tohle jsem nečekal. Přenáším pohled na Eris, povzdechnu si, když vidím, jak se dál svíjí v slzách. Připomínala mi Raven a to, jaká byla po odmítnutí. S tím rozdílem, že sestry mi bylo líto, zatímco k téhle ženě necítím nic.

Byla tu jen krátce a už mi lezla na nervy.

Otisknu rty na Neahino čelo. Řeknu jí, že se za chvíli vrátím.

„Vstaň.“ Zamumlám k Eris.

Nehne se a