„Nervuje mě kvůli mým krátkým vlasům.“ Zalžu, úplně a naprosto zahanbená.

„No, Dakoto.“ Zamumlá Damien, když na mě zírá. „Myslím, že jí to sluší.“

Můj žaludek málem zakopne sám o sebe. Nikdy mi nikdo neskládal komplimenty.

Věnuje mi úsměv. „Jsi připravená?“

Přikývnu, protože se zdá, že nejsem schopná slova.

Dorothy mě drží za ruku, když jdeme do školy. Ale viděla jsem ty pohledy. Cítila jsem to od