„Nelituji toho.“

„Lháři.“

„Nejsem jediný, kdo si lže, že ne?“ Mrkne na mě. „Klapni to.“

Její tempo je rychlé, když mě sleduje přes pozemky ke spálené klubovně smečky. Nenaléhá na více informací, tedy ne verbálně. Už jen její přítomnost stačila k tomu, abych věděl, že neodejde, dokud jí něco nedám. Vždycky byla stejná a ve většině případů se její vytrvalost vyplatí.

Náhle se vedle mě zastaví a vzhl