Brax

Sleduji celý den. Jak se dalo čekat, nikdo jiný nevchází a ani jediná duše nevychází. Hudba hraje dál, i když slunce zapadá. Až do deseti do večera je slyšet hluk, pak se oblastí rozhostí ticho, jako by všichni najednou zemřeli lusknutím prstů. Slyšet bylo jen burácení vody řeky padající dolů přes útes.

Nebyl jsem se tu kde schovat. Kdokoli mě mohl vidět, byl jsem snadný cíl, a přesto se nikd