„Abrahame!“

Její rty to jméno tiše zašeptaly ze spánku. Abraham sklopil zrak a spatřil její drobná ústa přitisknutá k jeho hrudi, jak se o něj jemně otírají; v tu chvíli v něm srdce dočista roztálo.

Vtiskl jí polibek na čelo a něžně ji pohladil po vlasech.

„Miláčku, chci obejmout.“

„Tak pojď sem,“ odvětil tiše.

Poslední dobou s ní netrávil moc času; určitě ji to trápilo.

Mezitím ve vedlejším pokoj