Nakonec byl zklamán.

V dalším okamžiku se z reproduktoru ozval Mariin hlas: „Dobře, dobře. Miluju tě. Moc tě miluju, jasné?“

Její tón byl napůl žertovný, napůl chlácholivý. Přesto byla právě ta hravost jako jehla vbodnutá přímo do Danova srdce.

Derrick se usmál. „Už se vracím.“

„Mhm, pospěš si. Objevilo se něco ohledně rodiny Tomových.“

„Rozumím.“

Hovor skončil.

Derrick se podíval na Dana a povytá