"Tak poslouchej."

Adrian sotva stačil odemknout auto, když jsem si založila ruce na prsou a opřela se o dveře spolujezdce, čímž jsem mu zablokovala cestu.

Pobaveně zvedl obočí. "Poslouchat co?"

"Ty. Německo. Co se stalo?"

Adrian otevřel dveře a naznačil mi, abych nastoupila. "Říkal jsem ti. Schůzky skončily dřív."

Nehnula jsem se. "A prostě ses rozhodl nezmínit, že se vracíš?"

Jeho pohled se setka