Dům byl příliš tichý.

Pohnula jsem se na gauči a pevněji se do sebe zabalila do Adrianovy deky. Oči mi zalétly k hodinám – téměř půlnoc – a on se stále nevracel.

Část mě mu chtěla zavolat, ale něco mě zadrželo. Nechtěla jsem vypadat jako ten typ manželky.

Jenže… já jsem vlastně nebyla jeho manželka, že ne?

Povzdechla jsem si a přejela prsty po okraji deky. Čím déle jsem tam seděla, tím víc