V rodině Jacksonových dorazil Ibrahim pozdě. „Omlouvám se. Zdrželo mě něco.“

„To je jedno,“ zastal se Ibrahima Harry.

Neil tomu nevěnoval velkou pozornost. Než Ibrahim přišel, povídal si s Ginou. Už je to moc dlouho, co se naposledy viděli. Moc se mu po Gině stýskalo.

„Pane Rosario, prosím, posaďte se,“ řekl Neil zdvořile.

„Děkuji, pane Jacksone.“

Ibrahimův pohled spočinul na Gině, která si také v