Snažila jsem se popadnout dech, takže jsem si byla skoro jistá, že se mi to jen zdá.

"Já…" koktala jsem.

"Nejsem si jistý, proč jsem to řekl," sklopil zrak a schoval si obličej do dlaní, "promiň, opravdu jsem nechtěl, aby to bylo trapné."

"Ne, ne, to je v pořádku," polkla jsem, "jenom nevím, co říct."

Podíval se na mě, "nemusíš nic říkat, prostě si něco objednáme k jídlu, to všechno mě vyčerpalo,"