"Ten pohled v tvých očích," zakolísal trochu dozadu, "jsem už dlouho neviděl, já..."

Nenáviděla jsem, že ho to děsí, ale v tu chvíli mi to bylo jedno.

"Takhle se na mě všichni dívali, když mě nenáviděli," prohrábl si vlasy, hluboce a dlouze si povzdechl, "dám ti prostor, který potřebuješ." Navrhl a otočil se, aby odešel.

Dál jsem vzlykala a schovávala si obličej do stehen, nemohla jsem uvěřit, že