Hněv ve mně vzplanul náhle a bezdůvodně. "Jade ti ani neřekla moje jméno? Dovolila jsi naprostému cizinci, aby tě posadil do auta a odvezl bůhvíkam?" Udělal jsem krok blíž, až se zády dotýkala rámu dveří. "Co to s tebou, kruci, je?"

Vyznělo to ostřeji, než jsem zamýšlel. Čekal jsem, že ustoupí. Možná se rozbrečí. Ale místo toho zvedla obočí. "Chystáš se mě zavraždit?" zeptala se s kamenným výrazem