Serafina

Mé tělo se střídavě zalévalo horkem a chladem, jak se ke mně plížil jako ztělesněná krásná noční můra. Jeho tmavé oči se upíraly na ty mé a planuly tolika emocemi, že jsem nechápala, jak se ještě samovolně nevznítil. Teď už jsem chápala, proč se schovával za těmi tmavými brýlemi. Všechno, co cítil – každá touha, každá potřeba, každý strach, každá syrová touha – se zračilo v těch očích. Ni