Enzo

„Musím říct otci, že je tady, Enzo. Promiň.“

Zavrtěl jsem hlavou. „To nemůžeš udělat.“

„Musím.“

„Proč?“ vykřikl jsem dřív, než jsem se stačil zastavit.

Luca seděl klidně za svým stolem a na můj výbuch nijak nereagoval. Jen jeho oči mě sledovaly, jak jsem chodil sem a tam jako zvíře v kleci. „Věděl jsi, na co se dáváš, když jsi pro ni jel. A je mi to líto. Kdybys mi o ní řekl dřív, než ji Tris