Enzo

Nemohl jsem dostat Seřinu tvář z hlavy, když jsem scházel dolů před večeří, abych zjistil, jestli Luca pokročil s otcem. Tu bolest, která zatemnila světlo v jejích očích. Ten hněv. Tu zradu.

Takhle to nemělo dopadnout. Sakra.

Chtěl jsem vyběhnout zpátky po schodech, vytáhnout ji ze sprchy a zpět do postele. Chtěl jsem se schovat před zbytkem toho posraného světa, který se nás snažil roztrhat.