Serafina

Mé oči si rychle zvykly na tmu, což bylo dobře, protože schody klouzaly pod lehkým mrholením deště. Když jsem dorazila dolů, našla jsem zavřenou branku a v duchu jsem se rychle pomodlila k Bohu, aby nebyla zamčená visacím zámkem, protože se mi opravdu nechtělo pokoušet se přes ni přelézt.

Naštěstí se snadno otevřela. Znovu jsem ji co nejtišeji zavřela, pro případ, že by se někdo potuloval