Jeho otázka ji naprosto zaskočila.

"Pomoc?"

Přikývl. "Jo, pomoc."

"Jak ti můžu pomoct?"

Po krátkém zamyšlení zavrtěl hlavou. "Zapomeň na to. Jen jsem se hloupě ptal."

Několikrát zamrkala, snažíc se pochopit, co se děje.

Přemýšlela o tom, jak žije. Ani s vlastními rodiči nedokázal mluvit normálně.

"Budeme přátelé," vyhrkla.

Z výrazu v jeho tváři bylo jasné, že s jejím návrhem nesouhlasí.

"Přátelé?"