„H…cože?" zeptala se Saša roztřeseným hlasem, což Michaela ještě víc zamračilo. Rychlými kroky k ní přistoupil a odhrnul jí z obličeje pramen mokrých vlasů.

„Proč jsi taková?" Prsty jí přejel po bradě a zvedl jí obličej, okamžitě zavřela oči, protože se bála, že v nich uvidí její hřích, „plakala jsi? Proč?"

„Já… ehm," polkla, „já… já… jsem neplakala," popotáhla, „jenže… ehm," ještě jednou polkla a