Ryan zastavil před skladištěm; vypnul motor a vystoupil z auta, rozhlížejíc se po okolí. Skladiště vypadalo, že nutně potřebuje opravu, zdi byly plné prasklin a barva už tak vybledla, že se těžko dalo říct, jaká kdysi byla. Povzdechl si a vytáhl telefon, vytočil číslo. Když se hovor spojil, řekl: „Už jsem tady.“ A musel čekat jen minutu, než se vrata zvedla a on uviděl zrzku, jak se na něj usmívá.