CAMILLIN POHLED

Sotva jsem si pamatovala cestu do sálu rady. Byla jsem tak zahloubaná do myšlenek, že mi všechno ostatní připadalo bezvýznamné. Moje mysl byla bludiště a já nevěděla, kde je východ. Rykera jsem našla, jak nervózně přešlapuje před dveřmi, a jakmile mě spatřil, úleva mu zalila rysy. Natáhl ke mně ruku a já mu na oplátku věnovala malý úsměv.

„Zvládneme je,“ ujistila jsem ho.

Nebyla js