CAMILLIN POHLED

Úzkost mnou cloumala, když jsme vjížděli kočárem do města. Christine byla nervózní jak štika v rybníce, úzkostlivě si kousala nehty a vrtěla prsty. Ani Juanova přítomnost ji příliš neuklidnila, i když jsem jasně viděla, že se snaží, seč může. Něco ji trápilo a nezáleželo na tom, kolikrát jsem se ptala, opakovala stále ta samá slova – musíš to vidět.

Než jsme dorazili do města, už j