Kapitola dvacátá třetí: "Věříš v spřízněné duše, Zaro?"

Myslím, že jsem byla v popření a být tak blízko Harperovi tomu vůbec nepomáhalo. Myslím, že moje mysl odmítla myšlenku existence vlkodlaků hned na místě, i když jsem s Harperem o nich mluvila, jako bych, možná, diskutovala o fantasy románu.

Když jsem se dostala do bezpečného útočiště svého vlastního domova a do měkkých peřin své postele, uvěd