"Strýčku! Strýčku!" vykřikla Hazel, když seběhla ze schodů a běžela k Hamesovi.

"Proboha, Hazel, přestaň běhat," zasténal Hames a roztáhl ruce.

Zasmála se a vrhla se mu do náruče. "Nepadnu."

"To se nikdy nedá říct."

"Takže, našla jsem tyhle šaty. Zapomněla jsem, že mi je máma koupila," odtáhla se od něj a zatočila se, aby viděl šaty na jejím těle.

"Páni, vypadají na tobě tak krásně," předstíral př