Aria

Trochu se pohnu, ještě napůl ve spánku, když má ruka narazí na něco tvrdého… a teplého. A kruci… ta vůně. Ta omamná, pižmová vůně Lucase, ze které se mi podlamují kolena pokaždé. Oči se mi rozevřou a on je tam, usmívá se na mě jako nějaký antický Bůh.

"Konečně jsi vzhůru," zamumlá a blýskne tím svým křivým úsměvem, než mi vtiskne jemný polibek na čelo.

Bum. Proud elektřiny mnou projede až do