Se zavrčením do ní vklouznu celou zbývající délkou, dokud mě nemá až v krku, a snažím se jako blázen vydržet ještě chvíli. Vím, že nemůže dýchat, ale nesnaží se pohnout ani uhnout, jen upírá oči na ty mé a věří mi, že se o ni postarám.

„Taková hodná holka,“ řekne a ona zavře oči a tiše zasténá kolem mého péra. Když je znovu otevře, pomalu vyklouznu natolik, aby se mohla nadechnout. „Uvolni se, bab