Max se konečně zmůže k pohybu, otočí se a zmizí ze dveří.

Mám absurdní nutkání se smát. „Hádám, že to video nakonec nepotřebujeme.“ Zním vlastním uším cize a plechově. Začalo to jako šukání z pomsty, ale být přistižena působí divně. Ne dobře. Prostě… ani nevím.

Shane mě sundá ze svého údu a schová ho do kalhot. „Půjdu si s ním promluvit.“

To roztříští část mého zlověstného klidu. „Ne, zvládnu to.“