Juliana stála vedle mě, když jsem dával jejích pár skromných věcí do kufru svého auta. Po snídani jsem ji odvezl do klubu, aby si vyzvedla věci ze svého pokoje. Moc toho neměla – většinou jen spodní prádlo. Měla asi šest nebo sedm košil, pár džínů, jedny kraťasy a jedny šaty, ale tím její šatník končil.

Což znamenalo, že ji musím vzít na nákupy.

To ale bude muset počkat, protože jsme se asi za tři