EPILOG

VIVIAN

Díkůvzdání pro mě nikdy nebylo velkou událostí. Když jsem vyrůstala, byl to prostě jen další den. Někdy jsem dostala po večeři navíc porci pudinku, ale to bylo asi tak všechno. Jako dítě v pěstounské péči jsem neměla moc důvodů být vděčná. Ale teď mám milion a jeden důvod k vděčnosti.

Amelia mi spala v náručí. Spala tvrdě, tiše si cucala palec, aniž by vnímala ten bujarý ruch v domě