Jeremiah

„Sakra, Elle,“ zamumlal jsem si pod nos. Měl jsem sto chutí neotevřít, ale věděl jsem, že by tam stála celou noc, klepala a volala mé jméno. Byla stejně tvrdohlavá, jako býval její táta.

Dal jsem Amelii do cestovní ohrádky v obývacím pokoji vedle její sestry. Ani jedno miminko nespalo – obě se tomu bránily, i když bylo zřejmé, že jsou unavené. Byly mrzuté celý večer, očka se jim zavírala,