Julius zvedl krabici roztřesenou levou rukou a vypáčil ji. Uvnitř spočíval náramek ze santalového dřeva. Na něm ležela kartička popsaná jejími slovy.

Vzkaz zněl: <i>Juliu Whitethorne, ať ti každý rok přinese klid. Ať stojíme při sobě, dokud nezestárneme.</i>

Bylo to podepsané Quinniným jménem.

Julius zíral na ta slova, dokud mu po tváři nezačaly tiše stékat slzy a nezabarvily papír. Neotřel je.

<i