Julius zkoumal její spící tvář, jako by se snažil vypálit si ten obraz do paměti.

„Už mě neslyšíš,“ zašeptal a odhrnul jí z tváře zatoulaný pramen vlasů, „ale to je v pořádku. Gavin ti zopakuje každé slovo, jakmile budu pryč. V okamžiku, kdy odjedu, nechám Gavina propustit – bude na tebe dohlížet místo mě.“

Sehnul se a vtiskl jí na čelo polibek lehoučký jako pírko, rty na okamžik nechal spočinout