„Děkuji,“ vydechla Arielle.

„Proč pláčeš?“ Vinson nejistě vstal, naklonil se k ní a otřel jí oči.

„Neplaču,“ zavrtěla hlavou Arielle. „Jenom mám radost. Děkuji.“

Vinson si povzdechl. „Kdybych věděl, že budeš plakat, tak bych to nedělal.“

Chtěl jsem jenom vidět její úsměv. Ne její slzy.

Arielliny prsty se napjaly, když to uslyšela, a pak se uvolnily. Cítila, jak tvrdost jejího srdce povoluje a plní