Ariellin hlas byl pro Aarona jako hudba a vykouzlil mu úsměv na tváři. Tíha v jeho krocích zmizela.

Tehdy ji sem Aaron přivedl s úmyslem si ji vzít, protože si myslel, že je to zajímavá dáma. Nyní ho přitahovalo teplo, které nevědomky vyzařovala, a to uklidňovalo jeho napjaté nervy.

"Ari, můžu u tebe zůstat? Cítím se tak sám, když jsem sám." Aaron se snažil uchopit toto nově nalezené teplo tím, že