Na palubě se Arielle opírala o Vinsonovu hruď, vychutnávala si mořský vánek na tváři a společně sledovali západ slunce. Občas nad nimi přeletělo několik racků a přistálo na palubě. Ti odvážnější dokonce přistávali Arielle na paži.

Když Arielle sledovala, jak z její paže vzlétá racek, na rtech se jí objevil lehký úsměv. Cítila na jazyku slanost vzduchu a vnímala hřejivé paprsky zapadajícího slunce,