O tři roky později, v zahradě honosného sídla, do mravenců klacíkem dloubala malá holčička v krásných šatičkách a mumlala si: „Tak co, prckové. Taky vás rodiče opustili? Mě teda jo. Není ten můj život prostě smutný?“

Holčička se pak otočila k houpačce v dálce a našpulila rty, když uviděla ten zamilovaný pár, jak se navzájem krmí.

Odhodila klacík, rozběhla se k nim a zakřičela: „Tati, já chci taky!