Yunice měla obavy, nad kterými se Owen nikdy nezamyslel, ale ve svém srdci to velmi dobře věděl.

Yunice má pravdu.

Před cizími lidmi si Yunice nemohla říkat Yunice a nemohla přiznat svůj vztah k rodině Saundersových; jinak by Elsie byla vtažena do víru veřejného mínění.

Jednu identitu nemohou používat dvě osoby současně.

Ještě před chvílí se Owen na Yunice zlobil kvůli jejímu špatnému postoji, ale teď jeho tón trochu zeslábl. "Elsie je ještě na vysoké škole. Stejně nepotřebuješ svůj průkaz, tak proč ho nepůjčit někomu, kdo ho potřebuje? Až začne pracovat, vrátí ti ho."

Yunice se sama sobě posměšně ušklíbla. Vždycky jen čeká.

Owen ji poplácal po rameni a zjemnil tón. "Doma máš jídlo a pití, nemusíš studovat ani pracovat. Víš, kolik lidí by se zabíjelo za takový život?"

Z jeho tónu vyplývalo, že je Yunice nevděčná.

Nic neřekla, ale když uviděla přicházet Elsie, ušklíbla se: "Tak tohle je dobrý život? Proč tedy nutíte Elsie tak tvrdě pracovat? Nechce ji rodina podporovat?"

Owen zachytil sarkasmus v jejích slovech; jeho tvář ztemněla, ale nemohl jí to vyvrátit.

Každý věděl, že mít schopnosti je lepší než být neschopný. Ale Yunice má teď v záznamech svou duševní chorobu, takže nemá žádnou budoucnost.

Byla by škoda nechat identitu dcery Saundersových nevyužitou. Nechat si ji Elsie půjčit, aby rodině přinesla čest – co je na tom špatného?

Přesto Owen znal pravdu. Yunice nikdy nebyla duševně nemocná. Jediný důvod, proč ji za takovou prohlásili, bylo zabránit tomu, aby měla záznam v trestním rejstříku. Za boží milosti...

Elsie je původně přišla pozvat na večeři, ale náhodou zaslechla Yuniceinu sarkastickou poznámku.

Předstírala, že neslyší, a sladce natáhla ruku, aby se chytila Owena za paži, ale on se jí vyhnul.

Ve skutečnosti Owen k Elsie choval určitou zášť. Laskavost sama o sobě nebyla špatná, ale bezhlavá laskavost jen způsobovala ostatním potíže.

Kdyby před třemi lety nevběhla do ohně, nemusel bych dělat tu nemožnou volbu a Yunice by nebyla dotlačena k tomu, aby na někoho zaútočila.

Elsie vycítila Owenovo podráždění a přemýšlela. Uvědomila si, že se Owen cítí provinile vůči Yunice.

"Yunice, Owen se o tebe stará nejvíc. V poslední době má tolik práce, ale i tak si našel čas, aby ti připravil dárek," řekla Elsie a otočila se k Owenovi. "Že ano?"

Elsie hrála roli mírotvorce a dávala Owenovi možnost se vykoupit.

Owen odhodil náhrdelník s chladným výrazem. "Je pro tebe."

Yunice se podívala na přívěsek – dvě velké hvězdy chránící uprostřed menší.

Byl to dárek, který jsem chtěla před třemi lety. Ale teď, když jsem ho konečně dostala, jsem necítila nic.

Lidé se mění. Před třemi lety jsem si vážila rodiny a lásky. Teď to byly věci, kterými jsem nejvíc pohrdala.

Ale kdybych ten náhrdelník odmítla, Owen by se určitě rozzlobil.

Nechtěla zbytečně trpět. Zrovna když se pro něj natáhla, Owen podrážděně vrazil náhrdelník do rukou Elsie.

"Tak váhavá a neochotná. Když ho nechceš, tak si ho neber! Dát ho Elsie je lepší než ho na tobě promarnit!"

Elsie ztuhla a vypadala rozpačitě.

Owen mi ten náhrdelník ve skutečnosti nechtěl dát. Používal ho jen k tomu, aby Yunice provokoval.

Odkdy se tak stará o Yuniceinu reakci?

Elsie vycítila nebezpečí a zaváhala, než řekla: "Tak si ho pro Yunice schovám. Když ho bude chtít později, tak jí ho dám."

Owen mávl rukou. "Není třeba. Dávat jí ho je plýtvání emocemi!"

Poté, co Owen odešel, Elsie pohlédla na Yunice a pak ho rychle následovala.

Yunice se na chvíli zamyslela a rozhodla se jít také.

V jídelně si Owen všiml, že Elsie přišla sama. Chystal se Yunice kritizovat za to, že vynechala večeři, když vešla.

Elsie vypadala mírně překvapeně. Yunice se poučila.

Kdybych přišla o vteřinu později, řekla bych Owenovi, že Yunice nechce jíst. Vzhledem k Owenově povaze by jí okamžitě zakázal účastnit se v budoucnu jídel.

Ale Yunice už dávno prokoukla Elsieiny triky.

Uplakané dítě dostane víc pozornosti. V minulosti jsem trpěla, protože jsem nevěděla, kdy ustoupit. To se už nestane.

Už nemám žádná očekávání od této rodiny, ani nedoufám, že mě utěší.

Když žiju pod cizí střechou, co je špatného na tom, že skloním hlavu?

Jakmile získám zpět svou identitu, opustím rodinu Saundersových.

Jídelní stůl byl dlouhý. Lily a Owen seděli na jedné straně, zatímco Elsie seděla naproti Lily.

Podle tohoto uspořádání by Yunice měla sedět za Elsie.

Ale ta myšlenka ji znechutila, a tak nechala mezi nimi prázdné místo a sedla si dál.

Owenovi se rty stáhly v nelibosti a uvnitř něj se vařilo podráždění.

Lily vstala a jemně vložila Yunice do misky kousek kuřete.

Yunicein pohled přelétl po miskách ostatních – Owen i Elsie měli paličky.

Už jsem věděla, jak to chodí, ale když jsem viděla hmatatelný důkaz své bezvýznamnosti, stále jsem se cítila, jako bych byla říznuta tupým nožem.

Narodila jsem se v nejhorším období bojů mezi mými rodiči.

Moje matka mě z trucu odmítla držet. Pak utekla a zmizela.

Jako dítě z neúplné rodiny jsem byla vždy zatížena krutostí a pomluvami.

"Tvoje máma utekla s jiným chlapem."

"Opustila tě, protože tě nenáviděla."

"Proč neutekla, když měla tvoje dva bratry? Odešla až po tobě. To musí být tvoje chyba."

Tato slova mě provázela celým dětstvím.

Přesto jsem, bez ohledu na to, co říkali ostatní, stále chovala naději na svou matku. Nyní byl ten dětský sen prostě zlomen.

Ztracená v myšlenkách se polekala, když jí do misky hodili paličku.

Překvapeně se podívala nahoru. Owen se na ni podíval a pak stáhl hůlky.

Když to Elsie viděla, okamžitě se usmála a vložila svou paličku do Owenovy misky. "Owene, můžeš mít moji."

Owenův výraz se zjemnil do vřelého úsměvu. Lily se z očí hrnuly slzy dojetí. "Když vidím, jak se o sebe vy sestry a bratři staráte, jsem tak šťastná."

Když se všichni tři smáli, připadala Yunice ta palička v její misce obzvlášť ironická.

Byla palička tak vzácná věc? Museli si ji předávat, jen aby dokázali, že jim na ní záleží?

Ne, nikdy neuvažovali o tom, že by mi ji připravili.

U stolu si všichni tři povídali o svých plánech na den. Elsie znovu zmínila incident s náramkem a laskavě se za Gianu zaručila a trvala na tom, že ho nemohla ukrást.

"Musela jsem ho někam založit. Ušetřím a koupím Yunice nový."

Yunice se ani nepodívala nahoru a jen zamumlala na znamení souhlasu.

Ale ostatním se její odpověď zdála povrchní.

Owen se na ni podíval, seděla stranou od ostatních, jako by se snažila od rodiny distancovat. Pak se podíval na její nedotčené jídlo.

Uvnitř něj vybuchla vlna hněvu. Najednou vyskočil a praštil s její miskou o zem!

Rýže se rozletěla všude, dokonce i na Yuniceino oblečení, ale ona se nepohnula, aby ji setřela.

Šokovaná se podívala na Owena a nevěděla, co ho tentokrát vyprovokovalo.