Yunice sebou mírně škubla proti koženému řemenu, který jí svazoval zápěstí za zády, ale i ten nepatrný pohyb Paul zaznamenal.

Řekl: „Ani se nenamáhej. Nenechám tě utéct.“

Yunice na něj zírala jako na blázna a chladně řekla: „Co sakra chceš?“

Paulův pohled bloudil od podlahy k její tváři. S lascivním úsměvem řekl: „Co myslíš, že si teď nemůžu dovolit?“

Yunice neodpověděla, ale její oči na něm zůsta