Kapitola 10

Mezitím v nemocnici Andrew nepřestával zírat na dívku, která ležela s úsměvem na tváři.

Její spící tvář vypadala andělsky i s tolika ranami. Bylo to, jako by byla nějaká Šípková Růženka. Její rány se hojily mnohem rychleji, než jim doktor říkal.

Když viděl, jak se jí svrašťuje obočí, věděl, že se pomalu probouzí.

"Měl bys odejít, pokud nechceš pocítit můj hněv, Fabiane," Andrew neodvrá