Emilyin pohled

„Ahoj Luno!" zazpívala Saša, když vstoupila do mého pokoje. Na rtech měla široký úsměv a vrtěla boky, jak se kolem mě pohybovala. Přišla mi udělat vlasy a make-up – očividně Lukova práce.

Saša se kolem mě zatočila, popadla můj kartáč a já jsem se nemohla ubránit zasmání nad jejím nadšením.

„Ahoj Sašo," řekla jsem, „zdá se, že máš z něčeho radost."

Saša přestala s tím, co dělala, a z