„Ó můj Bože!“ vydechla Emily s očima dokořán štěstím a nevěřícností. „Ty… ty jsi opravdu tady!“

„Samozřejmě, že jsem tady musel být,“ ozval se hluboký, okouzlující hlas, doprovázený jeho typickým šarmantním úsměvem. Stál tam, bez námahy podmanivý, a na okamžik Emily zapomněla, že je nevěsta. Bez váhání se rozběhla, aby objala muže obdivovaného miliony, který tu přesto byl, aby ji požehnal v její s