„Jo, pojďme,“ řekl Leonardo, v jeho hlase zaznívala jistota.

Utřel si ústa látkovým ubrouskem a s odhodláním vstal od snídaňového stolu. Sofia ho následovala a vyšla s ním z místnosti, pohledem zkoumajíc okolí.

K jejímu překvapení stál Mark u dveří a trpělivě čekal.

Na tváři se mu objevil zdvořilý úsměv, když se jejich pohledy setkaly, a pozdravil ji: „Dobré ráno, paní Morelliová.“

Sofia nemohla p