Leonardovy oči pohltila neukojitelná touha spatřit Sofiinu tvář, když vstoupil na janovskou půdu. Šíleně spěchal domů, každé vlákno jeho bytosti pulzovalo bolestí z odloučení od milované ženy. Měl pocit, že bez její přítomnosti nemůže přežít ani minutu, toužil ji spatřit, cítit její dotek, vědět, že skutečně žije za boží milosti. Každá vteřina bez ní mu připadala jako pomalá a mučivá smrt.

Leonard