*Avery*

Zaklepání na dveře se rozlehlo po místnosti, tichý, ale nezaměnitelný zvuk, který vyslal vlnu očekávání. Přejela jsem pohledem po otci, a on sotva znatelně přikývl – tiché porozumění mezi námi.

S odhodlaným výdechem jsem přešla místnost. Prsty se mi obtočily kolem kliky a když se dveře s vrzáním otevřely, stála tam – Eden.

Rychle jsem na ni gestikulovala, ruka natažená, abych ji uvedla dov