"Ty... já si tě pamatuji," mé oči se rozzářily poznáním, když jsem si prohlédla věštkynin klidný úsměv.

"Ano, Luno. Jsem to zase já," odpověděla věštkyně hlasem klidným a vědoucím. "Řekla jsem ti, že tvá víra tě vyvede z této temné mlhy a odhalí pravdu. A ty jsi skutečně změnila osud, protože jsi věřila ve svou lásku."

Její slova jako by kolem nás utkala kouzlo a v tu chvíli se mi do mysli vřítily