CADE

Mé oči se bezdůvodně otevřely.

První, čeho jsem si všiml, byla deka přehozená přes má ramena – jemně zastrčená. Zamrkal jsem do tlumeného světla lampičky, která stále slabě zářila z pracovního stolu nade mnou.

Arden. Při té myšlence se mi mírně zkroutily rty. Musela si všimnout, že jsem usnul, a přikrýt mě. To bylo prostě jako ona. Bez ohledu na to, jak byla unavená, vždycky myslela na ostatn