ROWAN

Vyrůstal jsem v domě, kde nikdy nic nechybělo. Alespoň ne ty věci, které většině lidí přišly důležité.

Peníze, vliv, odkaz… to všechno bylo vetkané do zdí a křišťálových lustrů.

Lidé si mysleli, že mám štěstí a že mi bylo dáno všechno. A možná měli pravdu. Ale nikdy to nebylo to "všechno", co jsem doopravdy chtěl.

Protože ať už pokoje zaplnilo sebevíc zlata, ať už přede mnou sklonilo