ROWAN

Promnul jsem si kořen nosu, ten známý tlak mi pulzoval za očima. Bylo to takhle celou tu takzvanou "pauzu."

Pauza, říkali tomu.

Pro mě to nebyla nic než záplava povinností, nekonečná čísla, schůzky a hádky. Pohřbil jsem se do práce, a přesto, ať jsem kopal jakkoli hluboko, nemohl jsem utopit hluk mých rodičů. Jejich hlasy byly neustálé, jako kladivo, které tluče do stejného hřebíku znovu a z